Řada oslovených hudebníků nebo manažerů České jazzové společnosti poskytla reflexe uplynulého roku, desek nadcházejících nebo postavení českého jazzu obecně. Převládal mezi nimi údiv nad počtem vloni vydaných nahrávek, kritika turistických poměrů v jazzových klubech i vzhledem ke kvalitě hudby pořád stále vlažného zájmu širší veřejnosti.

Třeba zpěvačka Yvonne Sanchez nám řekla: “Jsem vděčná Animal Music, že pomáhají mladým umělcům, kteří tu podle mě pořád nemají tu úctu a podporu, jakou by si zasloužili. Je smutné, že lidé jako Ondřej Pivec musí odsud utíkat do New Yorku nebo Jirka Nedoma do Bostonu."

"Chápu, že muzikanti utíkali v šedesátých letech před komunismem, ale teď.. no, kdo ví. Třeba právě Animal Music a víc podobných věcí těmhle muzikantům pomůže, aby se dostali na evropskou jazzovou scénu. Protože oni už nás tam reprezentují.” 

Manažerka kapely Ondřeje Pivce a od podzimu minulého roku také zaměstnankyně labelu Animal Music, Dominika Janigová, svoji kritiku směřovala jinam: “Nelíbí se mi postoj mnohých: vydat desku za každou cenu, bez ladu a skladu. Pak se na trhu objevuje spousta braku, za který se dokonce někteří účastnící se hudebníci stydí – neměli se pak pro pár tisíc na takovém natáčení podílet, ta rovnice je jednoduchá."

„Jsem ráda za každou uváženou myšlenku vydat desku – smysl to má ve chvíli, kdy ta tvorba samotná má smysl a úroveň. Ale splácat narychlo pár muzikantů dohromady, protože mají "jméno“, ale nezamyslet se nad tím, zda-li jsou sehraní…” pochybuje Janigová.

„Je s podivem, že v době globální ekonomické krize vyšlo v naší jazzové branži cca 25 CD v roce 2009! Obrovská potence mladé, střední i starší generace – to je radost,“ zajásal saxofonista Pavel Hrubý.

I jeho text se dotknul hudebního vydavatelství v jazzových kruzích patrně nejskloňovanějšího: „Animal Music se snaží mapovat mladou generaci vycházející povětšinou z oddělení VOŠ na Konzervatoři Jaroslava Ježka – záslužná činnost… sleduju vývoj labelu a jen bych si troufl subjektivně podotknout, jestli by se Petr Ostrouchov lehce nezamyslel nad koncepcí obalů CD. Najbrt Studio je dobrá a zavedená značka, ale to nutně nemusí znamenat vždy skvělý výsledek – některé obaly a booklety CD na tomto labelu dle mého názoru příliš nesouvisí s hudebním obsahem CD a filosofií daného bandu nebo interpreta. Tuším, že kapela pravděpodobně nemá vliv na tvorbu obalu – to je škoda,“ říká Pavel Hrubý. Celý jeho text v nezkráceném znění si můžete přečíst zde.

Zpěvačce a dramaturžce jazzklubu U staré paní, Janě Koubkové, naopak vadí především nedostatečné zviditelnění jazzu v médiích. “Fakt je, že v těch předešlých letech do roku 1989 se o českém jazzu vědělo daleko víc než teď. V České televizi byla pravidelná Studia M, která nabízela novinky československých jaz­zmanů: skupin, bigbandů včetně jejich hostů.. to bohužel teď vůbec nefunguje a přitom většina publika se řídí výběrem televizní nabídky,” myslí si Koubková. “Doba se změnila a díky našim médiím je vlastně malý zájem o tento druh hudby. Není to pop, nejsou tu osobnosti se skandály, na které publikum bohužel letí.”

Slovo na závěr

“Je třeba připomenout, že ač jsme se snažili o výběr reprezentativního vzorku všech oslovených, je více než pravděpodobné, že na spoustu významných hudebníků, ale i osobností s branží s jazzem bezprostředně souvisejících jsme zapomněli. Není to nic osobního a doufáme, že jsme anketou nikoho nepopudili,” říká na závěr předseda ČJS Martin Šulc.

Celá řada hudebníků se také k anketě vyjádřit odmítla. Jako nejčastější důvody uváděli buď to, že se k loňským CD nedostali, anebo že by jim je Česká jazzová společnost měla zprostředkovat. “To je legitimní argument. Ovšem vzhledem k hojnému počtu oslovených a nákladech, které by jejich zajištění příslušnými nahrávkami obnášelo, jsme tuto variantu museli vyloučit,” doplňuje novinář Daniel Konrád, který anketu pro ČJS zorganizoval. “Po tolika letech bez širší ankety jsme se rozhodli pro model, který obdobně s úspěchem používají např. Lidové noviny se svojí anketou o Knihu roku. Nemusí to být správně a třeba se příští rok rozhodneme pro výběr užší poroty, nicméně pro tentokrát nám připadalo přínosnější zmapovat názorové spektrum v co největší možné šíři,” říká Konrád.

Mezi oslovenými tedy byli také kytarista a organizátor festivalu Bohemia Jazz, Rudy Linka, který se zúčastnit odmítl: “Bohužel, z těch CD na listině jsem slyšel jen tři a to je hrozně málo na to, abych se zúčastnil hlasování. Možná k tomu přistupuji až moc vážně, ale já si myslím, že všichni, kteří si dali tu ohromnou práci něco napsat a pak to natočit, si zaslouží alespoň to, aby si to porota poslechla.”

Z podobných důvodů se hlasování nezúčastnil také saxofonista František Kop, skladatel a klavírista Milan Svoboda, pianisté Najponk a Vojtěch Procházka, kytarista Roman Pokorný nebo klavíristka a skladatelka Beata Hlavenková. Řada oslovených také výzvu ČJS nereflektovala.