- Jazzový bakalář nebude jen pro profesionály

Jméno českého kytaristy Patrika Hlavenky, někdejšího člena S'aight a Open Sextetu, bývá dnes nejčastěji skloňováno v souvislosti s úspěšnou popovou kapelou Toxique, nositeli loňské hudební ceny Anděl. 

Hlavenka ale uplynulé roky trávil také tím, že pro brněnskou JAMU připravoval první české vysokoškolské jazzové osnovy. Je čerstvě po jejich schválení (viz původní článek, rozhovor s děkanem doc. MgA. Spilkou) a na škole lze od podzimu studovat obor jazzové interpretace s vyhlídkou na bakalářský titul.

Česká jazzová společnost proto Hlavenkovi položila několik dotazů v souvislosti s nadcházejícím prvním ročníkem studia. 

Otázky za ČJS kladl Daniel Konrád.

ČJS: O akreditaci oboru na ministerstvu školství se usilovalo déle. Proč to letos vyšlo? 

Připravovali jsme to tři roky, ono nějaký čas trvá, než člověk sestaví osnovy a než projde veškerou byrokracií. Ale hned první pokus byl úspěšný. Chtěli jsme o to požádat už vloni, ale asi o měsíc jsme to propásli, protože už to nestihla schválit Umělecká rada JAMU. Ne, že by s tím nesouhlasila, nestihla to vůbec dát na jednání. Jakmile jsme to podali na ministerstvu, prošlo to napoprvé.

ČJS: Obor jazzové interpretace bude mít na škole vlastní katedru? 

Zatím to bude zařazeno pod katedrou bicích nástrojů, především z ekonomických důvodů. Teď poběží první ročník, kde bude osm až deset studentů. V okamžiku, kdy už poběží všechny tři ročníky, by měla vzniknout i samostatná katedra jazzové interpretace. Ale k tomu člověk potřebuje vlastní administrativu. Mít samostatné oddělení je zkrátka byrokraticky náročnější.

ČJS: Bude to věc ryzí interpetace, čili bez zpěvu nebo skladby? 

I tak to lze brát. Skladbu chceme zařadit později, ale zpěv by byl problém z hlediska teorie. Zpěváci ji tolik neřeší a většina jich příliš neimprovizuje, jen zpívají témata. Proto jsme zatím zvolili variantu bez zpěvu. Další věc je, že jsme omezeni i kapacitně.

ČJS: Jak to bude s hierarchií katedry? 

Na posty pedagogů proběhne oficiální konkruz, kam může přijít kdokoliv. Ale když mám někoho, kdo si myslím, že by na JAMU učit měl, tak už ho oslovím a alespoň mu řeknu, aby přišel na konkurz, že bych byl rád, kdyby se také zúčastnil.

ČJS: Nějaká jazzová výuka na škole probíhá už teď? 

Jsou tam studenti vážné hudby, kteří si letos mohli volitelně zapsat jazzové předměty. Tahle výuka bude příští rok pokračovat a vedle toho už bude fungovat jazzová interpretace jako samostatný obor.

ČJS: Očekáváš, že mezi uchazeči budou převažovat profesionální muzikanti? 

Spíš předpokládám, že první ročníky budou z tohoto hlediska silnější, protože se budou hlásit lidi, kteří chtějí mít akademický titul s jazzovým podtextem a doposud tuto možnost neměli. Třeba k nám nepůjdou ani kvůli vědomostem, ale jenom proto, že si chtějí udělat titul a získat bakaláře. Postupně ale bude přirozené, že se začnou hlásit i ti, kteří jazz teprve studovat začínají, chtějí se něco naučit a pak se v tom zlepšovat.

ČJS: Jaké nástroje se zatím budou vyučovat? 

Bude to hra na na kytaru, klavír, saxofon, kontrabas, bicí, trubku a trombon, tzn. kompletní rytmická sekce a tři stěžejní dechy pro big band.

ČJS: První české vysokoškolské jazzové osnovy vychází z předloh americké Berklee? 

Připravoval jsem je se svojí ženou, klavíristkou Beatou Hlavenkovou, a pak se na nich podíleli také trumpetista Jan Přibil, kytarista Matúš Jakabčič, kontrabas vypracoval Jaromír Honzák, saxofon Rostislav Fraš. Já jsem podal návrhy, jaké předměty by se mohly v konkrétních letech učit, a přitom jsme vycházeli z koncepce amerických škol, kde mají dlouholetou tradici jazzového vyučování.

ČJS: A dále? 

Podívali jsme se na několik různých programů a já jsem zúročil vlastní zkušenosti ze studia v americkém Amherstu. Využil jsem nějaké své kontakty z USA na různé zajímavé školy, kde se jazz vyučuje. Ne, že bych to zkopíroval, spíš to posloužilo jako inspirace, potřeboval jsem, aby to bylo metodologicky podložené zkušenostmi jiných škol, kde taková výuka běží třeba dvacet nebo třicet let. Takhle jsme sestavili naše tři roky systematické výuky.

ČJS: Prý jsi oslovil také americká vydavatelství? 

Poslali nám zdarma nějaké materiály z nakladatelství Aebersold a Advance Music. Ze školního grantu jsme nakoupili první literaturu. Už teď je v knihovně nějakých třicet nebo čtyřicet zásadních titulů a a kolekce 64 CD s průřezem stěžejních jazzových nahrávek. Postupně je doplňujeme.

ČJS: Je tu pro studenty šance praktického uplatnění, třeba aranžování pro big band? 

S tím určitě počítáme. Že u nás není přímá výuka jazzové skladby neznamená, že studenti nebudou mít s psaním nic společného. Všichni budou komponovat a aranžovat, takže každý bude tak trochu nucen něco napsat, bude to součástí studia. Jazzový muzikant by takový předmět měl mít, protože není jenom interpret, vždyť i ta samotná improvizace je určité mikrokomponování a člověk k němu tohle potřebuje.

ČJS: A později? 

Až u nás během těch dvou nebo tří let bude dostatek studentů, chtěli bychom z nich poskládat big band, aby mohl studentské skladby hrát. A pak už jsme víceméně domluvili spolupráci s brněnským Jazzfestem, už letos tam vystoupí jedna kapela z JAMU, čili zatím studenti vážné hudby. Do budoucna bychom to chtěli propojit více – když na Jazzfest přijede významný zahraniční hudebník, využili bychom ho k programům typu master-class nebo Artist in Residence.

ČJS: A do kdy se studenti budou moci hlásit? 

Předběžné datum pro uzávěrku přihlášek je stanovené na 30. května, podmínky budou tento týden vyvěšeny na webu JAMU. Přijímací zkoušky by měly proběhnout 23. června 2010.

zdroj: vlastní