
MK ocenilo novináře Lubomíra Dorůžku
Státní cenu za přínos hudbě od ministra kultury ve čtvrtek převezme novinář Lubomír Dorůžka, v sedmaosmdesáti letech nejstarší působící jazzový publicista v Čechách a patrně celé Evropě. Česká jazzová společnost, které Dorůžka kdysi předsedal a nejen v posledních měsících jí několikrát ochotně poskytl své texty nebo vyjádření, by mu tímto ráda pogratulovala.
Otec českého odborníka na world music Petra Dorůžky a dědeček kytaristy Davida Dorůžky byl po totálním nasazení za 2. světové války studentem FF UK, kde se věnoval hudební vědě a estetice. Absolvoval ale už v oboru anglické a americké literatury, mimo jiné proto, že po únoru 1948 se jazzová tématika stala nežádoucí.
Klavír a korespondence
Od matky se naučil hrát na klavír, zájem o jazz měl už ale od mládí a aktivně ho začal rozvíjet ještě za války, kdy jeho několikaletá korespondence s Miloušem Vejvodou přerostla v ilegálně rozmnožovaný amatérský časopis Okružní korespondence.
Mimo jiné díky němu o Dorůžku později projevil zájem R. A. Dvorský a Emanuel Uggé, kteří mu pomohli v další novinářské činnosti. Stal se redaktorem měsíčníku jazz, psal do jazzové rubriky Mladé fronty a později časopisu Rytmus. V dalších letech působil na nejrůznějších pozicích, jako tajemník Pražského jara, na sekretariátu Československých skladatelů, v Hudebních rozhledech či Státním hudebním vydavatelství.
Klíčová Melodie
Na moderní českou hudební novinařinu, jejíž "otcové zakladatelé" v čele s Jiřím Černým dodnes označují Dorůžku za svůj vzor, měl největší vliv v roli šéfredaktora nového měsíčníku Melodie v 60. letech. Za jeho vedení se časopis stal určující kritickou platformou, protnul několik generací přispěvatelů a přežil dokonce i konec Pražského jara, ačkoliv záhy nato byla zrušena jeho aktuálněji laděná příloha vedená Čestmírem Klosem. Dorůžka na protest opustil post šéfredaktora a ve snaze vyhnout se politickým a ideologickým tlakům začal až do invalidního důchodu v roce 1981 pracovat ve vydavatelství Supraphon coby vedoucí oddělení zahraničních vztahů.
Výčet Dorůžkových zásluh pro český jazz by vydal na mnoho stran: patřil k zakladatelům Mezinárodního jazzového festivau Praha, byl jedním z iniciátorů Mezinárodní jazzové federace při UNESCO, pomáhal Jazzové sekci, zahraničním workshopům i kurzům a doma alespoň České jazzové společnosti, respektive jejímu bulletinu Akcent. Za zásluhy o polský jazz již v roce 1982 obdržel polské státní vyznamenání, v Čechách po revoluci např. cenu F. X. Šaldy.
Z nedávna
Kromě novinařiny se Dorůžka věnoval také překladatelské činnosti, do češtiny převedl například několik klíčových romanů Francise Scotta Fitzgeralda, napsal knihy o divadle Semafor a se svým celoživotním přítelem Josefem Škvoreckým pomáhal českému jazzu v rozhlase i na na papíře.
Po roce 1989 se několikrát pokusil zpracovat a shrnout dějiny českého jazzu v knihách pro nakladatelství Torst, z nichž zatím poslední nazvaná Panoráma jazzových proměn vyšla vloni. Dodnes je aktivní jako externí spolupracovník např. deníku MF DNES nebo měsíčníku Harmonie, před několika dny napsal pro Hospodářské noviny profil zpěvačky Hany Hegerové a v rubrice Kavárna MF DNES zrecenzoval alba Františka Uhlíře a frýdecko-místecké kapely Behind The Door.
zdroj: Český hudební slovník, vlastní
The first photos from the Summer Jazz Workshop 2009 are to be found in the workshop section as well as in the brand new photogallery section.