- Deska s norským triem vychází tento měsíc

Již tento měsíc vyjde na labelu Animal Music debutová deska norského tria klavíristy a skladatele Vojtěcha Procházky, známého především skrze působení v kvintetu Vertigo.

Jak si možná vzpomenou čtenáři našeho jarního interview, zhruba po roce studií v Paříži odjel Procházka do Norska, kde začal první ročník magisterského studia na tamní konzervatoři. A jak ho s odstupem času dnes hodnotí? "První rok byl výborný, plný inspirace a skvělých setkání. Na to je Norsko úžasné, protože člověk tu může oslovit v zásadě kohokoliv a takřka vždy se s ním pak sejít nebo nějak začít spolupracovat," řekl pianista pro ČJS.

Čeští posluchači mohli prozatím slyšet jen jeho norské trio s kontrabasistou Andrianem Myhrem a bubeníkem Tore Sandbakkenem (viz galerie portrétů). V tomto složení také při své loňské pražské návštěvě trojice natočila zmiňované album, které bude pokřtěno na koncertech 22-24. března v pražském Jazz Docku.

Procházka si v Norsku momentálně vydržuje také svůj indický projekt, který dal dohromady nejprve s houslistkou Harpreet Bansal. "Potkal jsem ji tu na vánočních koncertech s Trygve Seimem," vysvětluje. "Je první, kdo tady na norské hudební akademii studuje magisterský program klasické severo-indické hudby - sama si ho totiž vymyslela."

"Zoufale tu hledala někoho, kdo se o indickou hudbu zajímá, tak jsme byli oba rádi, že jsme se setkali. Studovala u několika význačných indických mistrů a její tatínek je skvělý zpěvák a učitel s obrovským repertoárem - její sestra hraje na sitár, prostě muzikantská rodina," říká Procházka. Připomeňme, že ten si svůj vztah k téhle hudbě prohloubil především během studií v Paříži, kde docházel i na kurzy klasické indické hudby u Patricka Moutala, jedné z evropských kapacit v oboru - viz Procházkův tehdejší článek v Harmonii.

"S tablistou Andreasem Bratliem spolupracuje Harpreet již dlouho a proto bylo logické ho do našeho společného tria pozvat. Ve výsledku je to neuvěřitelně lehké i těžké zároveň díky tradici indické hudby, která je takřka kodifikovaná. Každá raga ma svá přesná pravidla a zažité postupy, takže pokud by se člověk chtěl vydat lehkou cestou, tak jen vydá všechen svůj čas na to, aby si tuto tradici osvojil a byl schopnen ji kreativně reprodukovat."

"Jenže my se snažíme jít svou vlastní cestou," říká pinanista. "Přeci jen já ani Andreas nejsme Indové a musíme tedy indickou hudbu hrát po svém."

Českým posluchačům však pro tuto chvíli nezbývá než doufat, že je cesta dříve či později zavede i do tuzemských klubů - či alespoň na některý z letních festivalů.

Více informací a ukázky vlastní tvorby Vojtěcha Procházky hledejte na Myspace.

zdroj: vlastní, fotografie Andreas Ulvo