- Pokřtěno bude 22-24. března v Jazz Docku

Aktualizováno: Animal Music na svém webu dodatečně zveřejnili ukázky z Procházkova alba, které si lze poslechnout níže. Fotografie z prvního dne křtu jsou k nalezení v naší galerii.

 Ukázka skladby "River"

 Ukázka skladby "Liebeslied"

 Ukázka skladby "Time"

Od pondělí do středy proběhne v pražském Jazz Docku trojice koncertů tria klavíristy Vojtěcha Procházky, během nichž bude pokřtěno debutové CD s názvem Amoeba's Dance. Procházkovo norské trio tvoří kontrabasista Adrian Myhr a Tore Sandbakken na bicí.

Album vydané na labelu Animal Music obsahuje devět skladeb, z toho čtyři Procházkovy, dvě převzaté od pianisty Herbieho Nicholse a dále Etude od Paula Motiana. 

Poslední dva "covery", tedy Liebeslied o Kurta Weilla a Una Muy Bonita od Ornetta Colemana, jsou zajímavé už tím, na svém novém CD Wandering Song je interpretuje také kytarista David Dorůžka a jeho španělské trio - posluchači se tedy v tomto ohledu nabízí ideální "mezinárodní" srovnání.

Vojtěch Procházka (1981) po absolvování VOŠ Jaroslava Ježka v Praze studoval krátce v Texasu. Absolvoval kurzy interpretace u Ivany Girsové, improvizaci u Stanislava Máchy a Davida Dorůžky a skladbu u Karla Růžičky staršího. 

V minulosti vedl sextet Thelonica, věnovaný Theloniu Monkovi, a coby člen tria Dana Šoltise také získal ocenění za Nejlepší jazzovou skupinu roku 2004 na soutěži Junior Jazz.

Českým posluchačům je známý především coby zásadní postava Vertigo Quintetu, na jehož třech nahrávkách také účinkuje a s nímž se zúčastnil i nahrávání CD Auris dua Tara Fuki. Z domácí produkce se jako host podílel také na natáčení CD A Question To All Your Answers kontrabasisty Jaromíra Honzáka (nominované na cenu Just Plain Folks).

 Ukázka skladby "Freebop" z Procházkova nového CD

 Ukázka skladby "Una Muy Bonita" z Procházkova nového CD

 Ukázka skladby "Cro-Magnon Nights" z Procházkova nového CD

Po studiích v Paříži, které Procházka rozebral ve svém dobovém článku pro Harmonii, následně zamířil do norského Osla, na jehož konzervatoři momentálně studuje magisterský program. Již dříve tu absolvoval hodiny pod vedením renomovaného pianisty Mishy Alperina.

Procházka je také na obálce březnové HARMONIE, pro kterou s ním pořídil rozhovor Petr Vidomus. Z textu s díky vydavateli jako obvykle krátce citujeme:

Musím se přiznat, že od tvé desky jsem původně čekal trochu „skandinávský zvuk“ à la ECM, ale ona taková není, naopak je spíš instinktivnější, syrovější...

To jsme přesně chtěli. Nechtěli jsme „ECM sound“, protože ta jeho učesanost a dokonalost mě trochu děsí. Čímž nechci říct, že bych nechtěl někdy spolupracovat s Manfredem Eicherem, právě naopak! Je často schopen dohlédnout mnohem dál než muzikant při nahrávání ve studiu. Nicméně teď jsem trochu jinde a chtěl bych, aby i příští album Vertiga bylo poněkud syrovější.

Na albu je několik tvých kompozic. Můžeš mi k nim něco říct?

Napsal jsem je už před existencí tria, ale dlouho jsem je nehrál, nebo jsem nevěděl, jak je pojmout. V triu ovšem zněly zcela přirozeně. Freebop jsem psal s myšlenkou, že chci vytvořit nějakou vyloženě ornettovskou věc, protože jsem Ornetta Colemana tehdy hodně poslouchal a dost mě inspiroval. Byla to skladba, kterou jsem napsal asi za deset minut, což se samozřejmě vždycky nepovede. Naopak Ri­ver vznikala dlouho a neměl jsem pro ni žádnou konkrétní předlohu. U skladby Time jsem zase myslel na Kennyho Wheelera, protože v době jejího vzniku jsem často poslouchal jeho desku Gnu High, kde se mi líbila hlavně skladba Heyoke s pěkným rubatovým tématem: chtěl jsem napsat něco podobného, ale nakonec z toho vyšlo něco úplně jiného (úsměv). Sketch je pro změnu ze studií na VOŠce; dlouho jsem ji neměl kde uplatnit, ale do tria se výborně hodila.

[celý rozhovor čtěte v březnové HARMONII]

Procházkovo trio má za sebou již první část mezinárodního turné po ČR a Německu, po Jazz Docku zahraje ještě 25. března na trutnovském Jazzinci. 21. dubna vystoupí v pardubickém Divadle 29 a o den později pak v litvínovské Ponorce. 

Pro úplnost dodejme, že deska Amoeba's Dance byla nahrána ve Studiu Svárov ve spolupráci s Lukášem Martinkem, mix provedl August Wanngren v kodaňském studiu We Know Music a mastering jako obvykle Gene Paul v newyorském studiu DB Plus.

CD se stylovou fotografií Andrease Ulva na obálce (viz fotogalerie) je od minulého týdne již v prodeji a k dostání např. v pražském Bontonlandu. Připomeňme, že nedávno jsme psali také o klavíristově indickém projektu a jeho norských sestavách.

zdroj: vlastní & Harmonie