« všechny novinky
Jazzová rubrika červencové Harmonie je zaměřena na belgickou hudbu a magazín u této příležitosti otiskl rozhovor Petra Vidomuse s bubeníkem Markem Patrmanem, který v devadesátých letech zaujal především coby spoluhráč Roberta Balzara, Romana Pokorného nebo Borise Urbánka a jeho kapely Tutu, než se odstěhoval do Belgie. Dnes tam mimochodem chystá svoji první sólovou desku s italskými hudebníky.
S laskavým svolením Harmonie přetiskujeme krátkou ukázku:
Z Česka jste odešel v roce 1999. Co vás k tomu vedlo?
V Ostravě mi koncem února '99 končila smlouva na byt, takže jsem se musel rozhodnout, kam se přestěhuji. Robert Balzar mě pochopitelně lákal do Prahy, ale nechtělo se mi, protože mě pořád táhla Morava, Praha mi osobně nevyhovovala. Taky v tom hráli roli další věci, Balzarovo trio mělo méně koncertů než dřív, Karel Růžička Jr. odjel do Států, David Dorůžka taky zmizel, což mě trochu nakoplo.
Pak mě americký saxofonista Shawn Loescher pozval na turné po Belgii, kde jsem získal kontakty, na kterých stavím dodnes. Tehdy jsem taky dostal svoje první stále angažmá v jazzové kavárně v Antverpách. V téhle kavárně hrál v 60. letech i Max Roach a pro mě dodnes funguje jako jakási laboratoř, kam si zvu každou středu zajímavé muzikanty. První rok byl ale těžký - utratil jsem veškeré úspory a žil takřka o chlebu a vodě. Vydělával jsem asi 300 euro měsíčně, ale z toho jsem 250 dal za nájem (smích).
Brali vás v Beglii ostatní muzikanti hned jako rovnocenného partnera, nebo jste jim musel nejprve něco dokazovat?
Brali mě sice jako rovnocenného partnera, ale dokazovat musím dodnes (smích). Ale je pravda, že o svých schopnostech musím přesvědčovat sám sebe; doposud jako bubeník nemám desku pod vlastním jménem, ale snad se to brzy změní, materiál jsem pro ni nedávno nahrál. Hudebně jsem ostatním moc dokazovat nemusel, ale je jasné, že jako cizinec jsem byl ze začátku trochu podezřelý.
Lidi jako Erik Vermeulen nebo Ben Sluijs mě přijali okamžitě, ale ostatní hudebníci byli zpočátku dost opatrní. Změnilo se to asi po roce, kdy mi začalo volat více hráčů. Ze začátku jsem počítal každé euro, což už bych nechtěl znovu zažít.
Celý článek čtěte v červencové Harmonii.
zdroj: Muzikus
15. 7.
Český kontrabasista František Uhlíř oslaví jubilejní šedesáté narozeniny na turné, nejprve v triu s Jurkovičem a Helešicem v Chorvatsku a později s vlastním F.U.T. Team v Itálii.
15. 7.
Rudy Linka by na své příští desce chtěl spojit vlastní trio i občasné duety s Bobo Stensonem, prozradil ve včerejším Studiu 24 na ČT.
14. 7.
Slovenský pianista Ondrej Krajňák už má hotovou polovinu skladeb pro své sólové album, které vyjde koncem roku u vydavatelství Pavian Records.
13. 7.
Jazzová sekce pod patronátem Středočeského syndikátu novinářů chystá tzv. Univerzitu jazzové sekce, která sice v září obsáhne přednášky Karla Srpa, Mikoláše Chadimy či Josky Skalníka, namísto besed pro veřejnost jde však o jakýsi placený "nábor redaktorů" vlastních internetových rádií, z nichž jedno vlastní komunistické nakladatelství Futura, upozorňuje ČRO.
12. 7.
Doug Ramsey referuje o premiéře Emila Viklického ve washingtonské Yakimě.
4. 7.
Po šesti letech ukončil svůj provoz Jazz Club Teplice.
3. 7.
Po nedávném CD se pomalu schyluje také k vydání živého DVD Hank Jones tria z loňského cyklu Jazz na Hradě.
2. 7.
České kvarteto Libora Šmoldase bude 26-28. srpna v Jazz Docku natáčet živé CD.
1. 7.
Na slovenský koncert Herbieho Hancocka zbývá už jen posledních pětašedesát lístků.
30. 6.
Lubomír Dorůžka v nové dvojrecenzi chválí debutovou desku Muff, která je "v našem soudobém jazzu něčím novým a zajímavým", a také debut bubeníka Tomáše Hobzeka, který se mu jeví jako "jeden z možných kandidátů na titul desku roku".
