cs en
«  všechny novinky
6. 4. 2010

Z rozhovoru s Lubomírem Dorůžkou

- Kniha "Panoráma jazzových proměn" vyjde v květnu

Dubnové číslo HARMONIE s více než měsíčním předstihem předznamenalo novou knihu hudebního publicisty Dr. Lubomíra Dorůžky, která v květnu 2010 pod názvem "Panoráma jazzových proměn" vyjde u nakladatelství TORST. Zabývá se jak význačnými zahraničními jazzovými osobnostmi posledních let, tak především představiteli všech generací tuzemského jazzu po roce 1989.

Právě u této příležitosti časopis otiskl rozhovor, který s Dorůžkou pořídil další významný jazzový publicista Igor Wasserberger. S díky vydavateli z textu jako obvykle krátce citujeme:

Co pro tebe znamenal rok 1990? 

Pro mne rozhodující změna přišla už někdy roku 1981, když jsem po úrazu mohl odejít do důchodu. Už předtím jsem často snil o tom, jaké by to bylo vypadnout ze stálého zaměstnání. Jenže odejít ze Supraphonu jsem nemohl: cítil jsem nějakou odpovědnost k lidem, kteří tam byli a se kterými jsem dobře vycházel. Ale když se mi nabídla možnost invalidního důchodu, řekl jsem si, že to je docela dobrý důvod, který každý může pochopit. Tím jsem získal nebývalou svobodu. Pracovní poměr byl pro tehdejší režim velice účinná převodová páka, kterou zasahoval do života každého jedince. 

Bez stálého pracovního poměru mohl člověk nabít dojmu, že si může něco víc dovolit. Na zahraniční cesty na schůze Mezinárodní jazzové federace i jinam už jsem mohl vyjíždět na fiktivní pozvání na vlastní náklady a po návratu jsem nemusel předkládat žádné oficiální zprávy v sedmi kopiích. Mezinárodní jazzová federace byla členem UNESCO, které naše republika formálně uznávala. Byl jsem tam od jejího vzniku viceprezidentem, na jeden rok i prezidentem, a této funkce jsem se vzdal při blížícím se konfliktu tehdejší Jazzové sekce s našimi autoritami, protože jsem věděl, že prezident ze západní části světa může v takovém konfliktu pomoct víc než já. 

Na fiktivní pozvání zprostředkované Škvoreckým jsem se také dostal v letech 1987 a 1989 dvakrát na přednáškové turné po amerických univerzitách. Přitom jsem postupně přerušoval vazby na jednotlivé domácí akce a podniky, kde bych se musel stýkat s představiteli tehdejšího establishmentu. Tak jsem se ovšem trochu ocitl na vedlejší koleji, ale to mi jen vyhovovalo. A abych se vracel po roce 1990 do domácího provozu, to už nešlo.

Je ve světovém jazzu něco, co tě fascinuje, co tě zajímá víc než jiné hudební projevy? 

V současnosti produkce ECM. Pociťuji to jako ucelenou školu, která nabízí ve svém rozsahu bohatou sféru možností. To platí už od jejího vzniku, od generace Jarretta nebo Garbarka, až k dnešnímu uplatnění severské školy – to mě asi zajímá nejvíc.

[celý článek čtěte v dubnové HARMONII]

zdroj: HARMONIE

hledat
ONEbit.cz webhosting

vložit









Radio Proglas

czechjazz news



CzechJazzfestival